Další den: Prokrastinace

Ahoj všichni ti, kteří místo učení radši koukáte do zdi nebo čtete tenhle článek!

Já se teď potýkám s tímto velkým problémem. No, moc dobře si pamatuji svaťák před maturitou, taky se mi absolutně nechtělo učit, ale co. Maturitu jsem opravdu chtěla, tak jsem byla schopná se alespoň půl dne koukat do těch studijních papírů a trochu toho uchovat v hlavě. Nicméně tohle období je už za mnou a přede mnou je nyní několik zápočtů a zkoušek a tentokrát je to jiné. Nějak se nedokážu přemluvit k učení.

Ono je to asi celé ovlivněné tím, že se teď hodně ocitám na křižovatce života, kdy opravdu nevím, co chci v budoucnu dělat a zda má nynější cesta má nějaký smysl. Tahle škola mě nebaví, proto si myslím, že nemá význam tady zůstávat další semestr a vkládat do toho energii. Zbytečně se s tím stresuji a vyčerpávám, přitom bych svůj volný čas mohla investovat do něčeho prospěšnějšího. Pro mé nynější i budoucí JÁ. 

Mým prvním hlavním nepřítelem je vůle. Nemám moc dobrou vůli a ke všemu se překecávám hrozně dlouho. To je ale asi způsobeno mnohaletými zkušenostmi, kdy jsem se celou základku a pak i téměř celou střední nemusela v podstatě učit. Stačilo se 5 minut před písemkou kouknou na probíranou látku a bylo. Známky jsem měla v pohodě a na výšku jsem se dostala na průměr. Vlastně mě nic nedonutilo mojí vůli trénovat, nebyly tam pro mně žádné výzvy. Jediné, co by mě nyní mohlo donutit se učit, by byla jakási motivace. Jenomže tu nemám, protože nevidím smysl. Spíš přemýšlím nad tím, jestli by nebylo lepší to na další půlrok zabalit a radši se intenzivně věnovat přijímačkám na jiné školy. Jenomže pak zase přemýšlím nad tím, že se zklamu. Že se vykašlu na tuhle školu a pak i na přípravy na přijímačky. A pokud se omylem na tu vysněnou výšku dostanu, tak mě nebude bavit. Zklamu sebe a i své okolí. Ale zase, za zkoušku nic nedám, ne? A lepší být nešťastný s tím, že jste to zkusili, než s tím, že jste pro to nic neudělali.

Ale vůle není jediná. Jak už to s prokrastinací bývá, tak v tomto stádiu vám přijde zajímavé úplně všechno, hlavně ať to není učení. No a já naprosto ujíždím na seriálech. Navíc jakmile zhlédnu jeden díl, pak musím další, další a další. Když už jsme u toho, neznáte nějaký dobrý seriál, který byste mi doporučili? To by bylo fajn.

No a k čemu to vlastně celé vede. Asi k jednomu. Prokrastinace nemusí být vždy špatná. Čím více své nynější povinnosti odkládám, tím více přemýšlím nad budoucností a jak ze sebe udělat šťastnější a spokojenější verzi, jak bych mohla svůj čas vyplnit efektivněji a jestli má tenhle životní směr vůbec cenu. Jde o to, jestli prokrastinujete jen protože prokrastinujete, nebo prokrastinujete za nějakým účelem. Zamyslete se. Všechno zlé je pro něco dobré, bohužel to platí i naopak!